Prezidenta s námi hledalo 326 790 z vás.
Děkujeme!

Prezident 21 byla volební hra, ve které mohli občané hlasovat pro kandidáty na prezidenta, které by chtěli vidět na Hradě. Díky moderní Janečkově metodě (dříve Demokracie 21) měli k dispozici oproti reálným volbám tři plusové a jeden minusový hlas.

O projektu

Občanská hra Prezident 21 odstartovala 21. 12. 2016, kdy jsme společně začali hledat kandidáty na příštího prezidenta. V první fázi jste mohli na nejvyšší post nominovat české osobnosti. Celkem jste navrhli více než 600 jmen! Od 24. 11. 2017 už se rozdělovaly hlasy naostro – pouze mezi oficiální kandidáty. V obou fázích se hlasovalo Janečkovou metodou s více hlasy. Hra o Hrad skončila s prvním kolem skutečné prezidentské volby 13. 1. 2018 a jejím vítězem se stal Jiří Drahoš.

Do projektu se zapojili i samotní kandidáti na prezidenta (všichni s výjimkou Miloše Zemana). Na stránce měli možnost aktualizovat svůj profil, nahrávat videa, sdílet svou prezidentskou vizi a sdělovat veřejnosti své názory na různá důležitá společenská témata. Součástí aplikace byl také Volební rádce, v němž si občané mohli ověřit, jak se s jednotlivými kandidáty názorově shodnou.

2996582 návštěvníků webu Z 386 MĚST V ČESKÉ REPUBLICE
326790 hlasujících POTŘEBNÉ BYLO OVĚŘENÍ SMS
617 kandidátů BYLO NOMINOVÁNO ČESKÝMI OBČANY
338 dní TRVALA HRA CELKEM

Na kterém kandidátovi se nejvíce lidí shodlo?

Hra měla také občany seznámit s Janečkovou metodou (známou i pod názvem Demokracie 21) a nechat je, aby si v praxi vyzkoušeli, jak by prezidentská volba 2018 mohla dopadnout, kdyby měli místo jednoho hlasu k dispozici tři plusové a jeden minusový hlas.

Jiří Drahoš

1. Jiří Drahoš

69 let, bývalý předseda Akademie věd ČR

Vítěz Prezident 21
85 313 hlasů PRO 4 989 hlasů PROTI
Marek Hilšer

2. Marek Hilšer

42 let, lékař a občanský aktivista

61 206 536
Pavel Fischer

3. Pavel Fischer

53 let, bývalý velvyslanec

52 237 309
Michal Horáček

4. Michal Horáček

66 let, textař, novinář,
antropolog

49 996 3 739
Mirek Topolánek

5. Mirek Topolánek

62 let, manažer a bývalý
politik

24 623 8 746
Vratislav Kulhánek

6. Vratislav Kulhánek

74 let, manažer a bývalý předseda předst. Škoda Auto a.s.

10 658 151
Jiří Hynek

7. Jiří Hynek

57 let, zakladatel Realistů, prezident AOBP ČR

9 048 302
Petr Hannig

8. Petr Hannig

72 let, zpěvák, skladatel, politik

6 357 1 895
Miloš Zeman

9. Miloš Zeman

73 let, prezident ČR

33 450 72 733

hLASY POČÍTÁME OD UZAVŘENÍ KANDIDÁTEK 24. 11. 2017 DO KONCE PRVNÍHO KOLA VOLEB 13. 1. 2018 VE 14:00

Jak jste udělovali hlasy

41 % hlasujících rozdalo
všechny své hlasy
40 % hlasujících udělilo
pouze jeden hlas
2,6 hlasu ze 4 je průměrný počet udělených
hlasů jedním hlasujícím

Efekt více hlasů přinesl větší shodu

S více hlasy můžete volit podle svého skutečného přesvědčení. Nemusíte volit menší zlo, taktizovat a podporovat silnější kandidáty, kterým tolik nefandíte. Dalšími hlasy vyjadřujete přesněji svůj názor i vůli ke shodě s ostatními.

Díky efektu více hlasů se Marek Hilšer dostal na 2. místo.
Pokud by se hlasovalo pouze jedním hlasem, Miloš Zeman by se umístil druhý.

Porovnání výsledků reálných voleb s volbou systémem s více hlasy v tomto grafu je založeno na výsledcích průzkumu, který byl veden ve dnech 12. a 13. 1. 2018 na reprezentativním vzorku obyvatel ČR, kteří přišli v prvním kole k volbám.

Zjistit více o výsledcích hry

Jak se prezidentským kandidátům hra líbila?

Marek Hilšer

„Jak se říká a je psáno‚ tvá slova nejsou ano, ano – ne, ne‘. Myslím si, že rozhodování mezi ANO a NE není vždy úplně nejlepší. Existuje celá škála mezi tím ANO a NE a v tomto ohledu se mi ten systém líbí. Nejen proto, že jsem ve hře skončil na druhém místě, ale i proto, že si myslím, že tento systém spěje k tomu hledat určitý kompromis. Vybere kandidáta, který je přijatelný pro širokou společnost, což je v prezidentské volbě fajn. A já sám jako občan, jako volič, bych byl rád, kdybych mohl svůj hlas dát více lidem a nemusel bych se těžko rozhodovat, kdo je pro mě ANO a kdo NE. V tomto se mi to líbí.“

Marek Hilšer
lékař, občanský aktivista, kandidát na prezidenta 2018

Pavel Fischer

„Nejsem vědec, ale zdá se mi, že z hlediska praktického využití tohoto algoritmu existuje několik plusů. Zaprvé, lidé mají zájem o politiku a veřejné dění, a to se mi zdá velmi pozitivní. Za druhé, ořezávají se extrémy, a to není marné, protože těžká polarizace, ke které dochází – a jsme toho svědky i u nás –, je na škodu konsenzu. Zdá se mi, že tohle je algoritmus, který v tomto ohledu pomáhá. Testovat tedy určitě. Jestli zavést a v jakou chvíli, tam bych byl konzervativní a na Ústavu bych zatím nesahal. Jako model pro vyvolání veřejné diskuse o důležitých otázkách mi to však přijde bezvadné.“

Pavel Fischer
bývalý ředitel výzkumné organizace STEM, bývalý diplomat, kandidát na prezidenta 2018

Jiří Drahoš

„Myslím si, že to, co zavedl pan Janeček, je velmi dobrý test. Jsem trošku skeptický k jeho využití obratem, ale jsem vědec, který byl také zvyklý modelovat a poté zvětšovat měřítko. Jsem rád, že tahle anketa běží, že to funguje. Nechci říkat, že by tento systém měl být aplikován hned pro příští prezidentské volby, ovšem jako model se mi líbí.“

Jiří Drahoš
bývalý ředitel Akademie věd ČR, kandidát na prezidenta 2018

Michal Horáček

„Mně se ten systém vůbec nelíbí, není dobrý pro prezidentské volby. Myslím si, že je to dobrá věc, pokud občané například u nás v Roudnici rozhodují, jestli se má postavit zimní stadion, nebo dětské hřiště. Protože tam je důležité, aby to co nejméně lidem vadilo. Ale v prezidentské volbě neexistují žádné minusové hlasy, zaplať pánbůh, protože je nutné při ní najít osobnost, a ta má vždy také hodně kritiků, a tím i kritických hlasů. To je jasné, protože taková osobnost něco zastává a proti něčemu se vymezuje. Vy byste tímto systémem v prezidentské volbě vyrobil destilovanou vodu bez chuti a zápachu. Ale já chci pořádnou, dobrou vodu.“

Michal Horáček
textař, antropolog, kandidát na prezidenta 2018

Hlasovalo se moderní Janečkovou metodou

Základním předpokladem Janečkovy metody (dříve známé jako Demokracie 21) je, že volič může rozdělit více hlasů, než kolik je vítězných možností. Všechny hlasy mají stejnou váhu a volič je může, ale nemusí použít všechny. Pro každou z možností lze přitom hlasovat pouze jedním hlasem. Pro udělení hlasu minusového je vždy nutné rozdat alespoň dva plusové.

Díky efektu více hlasů zvítězí taková možnost, na které se svými hlasy shodne co nejvíce voličů či hlasujících. Minusový hlas zase odhaluje kontroverzní možnosti, které sice mohou mít hodně zastánců, ale také odpůrců.

Dozvědět se více o metodě

Kdo za projektem stojí

IDF

Institute for Democracy 21 je nezisková organizace – ústav, který byl založen v roce 2016 s posláním šířit myšlenku hlasovacího systému Demokracie 21 (dnes Janečkova metoda) v ČR i zahraničí.  V našich řadách najdete matematičky a matematiky, novináře i novinářky, politoložky a politology, odborníky a odbornice na komunikaci, psycholožky, psychology a další vědce a vědkyně. Věříme, že Janečkova metoda má nesmírný potenciál jak v procesu navracení důvěry lidí v demokracii, tak při zvyšování zájmu a chuti podílet se na veřejném rozhodování.

Více o naší činnosti najdete na webu www.ifd21.org

D21

Provoz hry technicky zajistila firma D21, s. r. o., která se dlouhodobě zabývá zapojováním občanů do rozhodování prostřednictvím participace. Více se dozvíte na webu www.d21.me.